17. 12. 2016
25. 10. 2016
V nesnázích / short story
Zdravím.
Přečtěte si krátkou povídku, kterou jsem napsala:
Cestou domů
mě zaujme blikající pouliční lampa. Proč bliká? Stěžuje si na něco? Nebo chce
jen vyčnívat z davu?
Zahnu do
další ulice a pohltí mne ticho. Bloudím a hledám cestu domů. Kouknu na hodinky.
23:13. Zděšeně vykulím oči a přidám do kroku. Psala jsem svému snoubenci, ať mě
čeká v jedenáct. Už mám skoro čtvrt hodiny zpoždění!
„Ale ale
kampak krasotinko?“ ozve se za mnou a mně zamrazí v zádech. Kdo to sakra je?! Nenamáhám se otáčet,
místo toho se rozběhnu a uháním, jak nejrychleji to umím. Nicméně mě asi po
patnácti vteřinách dohoní a svalí na zem mně neznámý chlap. Ihned začnu cítit
alkohol z jeho úst a pach tak nepříjemný, že se mi navaluje.
„Nemá cenu
utíkat, květinko. Je pozdě večer, jsme tu jen my dva a ty mi teď uděláš moc
dobře, jinak bude zle.“ na tváři má úšklebek a odhaluje tím jeho křivé a žluté
zuby.
„Prosím vás,
nechte mě odejít. Nic špatného jsem neprovedla.“ začnu zoufale povídat a on mě
přitiskne zády ke zdi a zacpe pusu svou špinavou rukou. Vlasy má po ramena,
strniště zšedivělé a na tváři nosí ďábelský výraz.
„Drž hubu! Varuju
tě.. Jestli ještě jednou cekneš slovo, bude zle!“ vykřikne a vrazí mi facku.
Zasyčím bolestí a první slzy mi stékají až k jeho ruce na mojí puse.
Když zjistí,
že se ho opravdu bojím a mlčím, začne se opět usmívat. Jeho oči putují po mém
těle a následně mi začne vyhrnovat sukni. Začnu se bránit a pokusím se mu
vymanit ze sevření. To už mi ale vrací pěstí.
„Co si o
sobě kurva myslíš?! Že mi utečeš?“ vykřikne a následně se začne smát.
Co se mnou bude? Znásilní a zabije
mě? Co mám dělat?!
Natisknutá
ke zdi se snažím co nejvíce ignorovat jeho paži, která už mi zase hladí vnitřní
stranu stehna. Oči má vykulené a tváří se nedočkavě. Potom mě popadne za
halenku, kterou následně strhne a odhalí podprsenku. „No doprdele.“ vzdychne a
zmáčkne mi obě ňadra. Kdy tohle skončí?
Snažím se nevzlykat moc nahlas, ale nedaří se mi to. Je to tak nepříjemné..
Náhle si
začne rozepínat jednou rukou pásek. Nenenene.
Je to tady..
„Tess?!“
slyším výkřik svého jména. Asi už mám halucinace. Otočím hlavu za tím zvukem a
asi omdlím. Naproti nám běží Dean, můj snoubenec.
„Deane,
pomoc!!“ vykřiknu, jak nejvíc dokážu.
„No to snad
ne, drž hubu děvko!“ řekne ochlasta a znovu mi vrazí takovou, až se svezu na
zem.
„To si děláš
prdel? Dej ruce pryč od mojí Tessy!“ doběhne Dean k nám a rovnou se vrhne
po tom chlapovi.
Nestíhám
sledovat skoro nic, jsem omráčená na zemi a sotva otevírám oči. Smyslů zbavená.
Snažím se sledovat situaci, ale moc mi to nejde. Nedokážu se soustředit.
Zahlédnu Deana, jak buší pěstí do břicha toho chlapa a poté opět oči zavřu.
Někdo si mě
asi po deseti minutách položí na klín a sedne si se mnou na zem. Okamžitě
ucítím známou vůni Deanovi kolínské a mou duší projde úleva. Omotám mu ruce
kolem krku a přitisknu se k němu, neschopná slova.
„Miláčku,
tak strašně mě to mrzí. Už tě nikdy nenechám chodit samotnou. Odpusť mi, že
jsem se tě vydal hledat tak pozdě. Mělo mě napadnout, že se něco stalo, protože
ty vždycky chodíš včas. Tolik jsem se bál.. Už mi prosím nikdy nikam sama
neutíkej.“ vzlykne. Snažím se něco říct, ale nejde mi to. Asi jsem v šoku.
Místo povídání tedy šeptnu „děkuju“, zavřu oči a ihned mu usnu v náruči.
Nebýt jeho, mohla jsem být mrtvá. Miluju
tě, Deane.
Jak se Vám příběh líbil?
14. 9. 2016
Večerní rozjímání
Zdravím.
Dnes jsem psala slohovou práci na téma "adaptační kurz". Vzala jsem to trošku po svém a chci se s Vámi podělit o svoje krátké "dílo". Co myslíte, dostanu za jedna?
Večerní rozjímání
Konečně
nastal večer, konec prvního dne na adaptačním kurzu. Sedím na trávě spolu
s ostatními studenty a nechávám se unášet rajskou melodií linoucí se
z kytary talentovaného jedince. Zkoumám každý pohyb jeho ruky, která rychlým
a zároveň ladným pohybem klouže po strunách tohoto kouzelného nástroje.
„Podívej se
na ty hvězdy.“ zašeptá mi spolužačka do ucha a já vzhlédnu. Musím se pousmát
nad tím krásným výhledem. Stovky třpytících se hvězd, jakoby se hádaly, která z
nich je krásnější. Dorůstající a velmi osamělý měsíc na nás z vrchu kouká.
Kéž bych mu mohla sdělit, jak moc jsem vděčná za jeho záři, která nám všem
svítí na cestu. Tma mě děsí.
Pár studentů
mě vyruší z myšlenek, když vstanou a kráčí přiložit do ohně, u kterého
sedíme. Jeden klacík za druhým pokládají do ohně s obavami v očích,
zřejmě kvůli strachu z popálení.
Plameny se
náhle zvednou, tancují v rytmu melodií, jeden za druhým se předhánějí a
tvoří tak neznámé obrazce. Téměř všichni studenti zamyšleně koukají do ztracena,
plameny se jim odráží v očích. V tvářích mají ustaraný výraz, nejspíš
zažívají úzkost z nových lidí, z nové etapy jejich životů. Stejně
jako já.
Když si
vzpomenu na svou bývalou třídu, přepadne mě stesk. Už nikdy nebudeme takhle
pohromadě. Každý se vydal vlastní cestou a čeká, zda-li bude v životě
úspěšný.
Kdyby se mne
někdo zeptal, co bych si přála vrátit, bez rozmýšlení bych řekla, že chci vrátit
přátelství s Anetkou. Chodila jsem s ní do třídy devět let a byla to
moje jediná opravdová kamarádka. Bohužel teď jezdí do školy do Brna a má poměrně
málo času, tudíž se skoro nevídáme.
No a teď tu
sedím se spoustou různých osob, se kterými strávím příští čtyři roky a zažiji
spoustu dobrých i špatných okamžiků. Doufám a věřím v to, že jsem si
zvolila správnou volbu – Gymnázium T. G. Masaryka.
Jak se Vám slohová práce líbila?
12. 8. 2016
After - Polibek
Zdravím.
Vítám Vás u další recenze. Tentokrát se jedná o knihu After - Polibek. Tento skvost jsem si objednala na doporučení od mé bývalé spolužačky Klárky na Megaknihy.cz. Obě máme stejný vkus na knihy a jelikož mi ji doporučila, bez rozmýšlení jsem si ji objednala.
After - Polibek
Autor: Anna Todd
Rok vydání: 2015
Počet stran: 528
Nakladatelství: YOLI
Anotace:
... můj život a moje srdce už nikdy nebudou stejné. Potom, co do nich narazil Hardin, už ne. Tessa má všechno – žije v láskyplném prostředí s chápající matkou a má kluka svých snů, laskavého, milého, kterého jí závidí všechny kamarádky. Lepšího už si ani nemohla přát. Tessin pohodový život ale v okamžiku změní jediné setkání. Hardin je pořádně drzý kluk, s nepřeslechnutelným, nafoukaným britským akcentem, sexy rozcuchem, tetováním a piercingem ve rtu. Tessa si nemůže pomoct – Hardin je zkrátka jiný než ostatní kluci, které poznala... A to po všech stránkách – dovede být i pěkně krutý. Neměla by ho spíš nenávidět? Neměla by jím Tessa pohrdat? Jak to, že se od něj nemůže odpoutat? Nedokáže to – i přes všechny jeho chyby a prohřešky. Intenzivní vášnivou blízkost střídají neustálá Hardinova zmizení a výbuchy vzteku. Může takhle vůbec vypadat láska? Tessa sama nevěří, že by takový vztah mohl fungovat. Ale… jde odolat jeho polibku?
Můj názor:
Hned, jak mi kniha dorazila domů, začala jsem číst. Hned po pár stránkách jsem si uvědomila, že jsem ji vlastně kdysi četla. Na Wattpadu. Jako fanfikci. Akorát místo Hardina to byl Harry, místo Zeda Zayn, místo Landoa Liam,... A tak dále. Prostě jako 1D story. Nicméně jsem to naštěstí nevzdala a četla dál. Většinu už jsem si stejně nepamatovala. Kniha je psaná v první osobě, což je dle mého názoru nejlepší. Četla se mi opravdu příjemně. Jediné, co bych jí vytkla, je děj knihy. Tessa s Hardinem se neustále hádají a usmiřují. A o tom v podstatě ta kniha je. Samotnou Tessu jsem si neoblíbila. Působila strašně sobecky a velmi ubližovala svému přítelovi Noahovi. Ale i přes to všechno jsem ji hltala od začátku až do konce.
Rozhodně doporučuji si ji přečíst. Ke koupi a ve slevě, s dopravou zdarma ZDE.
Jak se Vám recenze líbila?
Chybělo jí něco?
Četli jste tuto knihu?
Zaujala Vás?
6. 8. 2016
Jsem závislá
Zdravím.
Jelikož zde už máme malinkou komunitu čtenářů, rozhodla jsem se, že se s Vámi sblížím a povím Vám o něčem soukromém. Přesněji - o mých drogách závislostech.
Mobilní telefon
V dnešní době je to nejspíš normální. No u mě je to extrém. A poněkud smutné. Zkrátka se neobejdu bez svého telefonu. Momentálně vlastním Samsung Galaxy S3 Neo, ale přemýšlím, že si našetřím na Iphone. Svůj mobil nosím s sebou opravdu všude. Jsem neustále v kontaktu se svým přítelem a s přáteli pomocí Messengeru (Facebook). Také pořád projíždím Instagram a podobné sociální sítě. Smutné, no ne?
Přítelovo triko
Asi jsem opravdu divnej člověk. Ale já jsem závislá na přítelově tričku. "Daroval" mi ho na začátku našeho vztahu. Jeho obyčejný vytahaný tričko. Ani nevíte, jak jsem si ho zamilovala. Nosím ho každičký den místo pyžama. Nevím, jestli bych bez něho usnula. Zažili jste někdy něco podobného?
Brýle
Poslední a zároveň největší závislost - brýle. Vlastním už 3 roky dioptrické brýle, které mám nosit jen příležitostně. No bohužel, já si s nimi vytvořila jakýsi "citový vztah" a nemůžu se jich zbavit. Připadám si bez nich strašně nahá. Když jsem si je totiž sundala před spolužákama, vysmáli se mi a řekli, ať si je zase nasadím, že vypadám hrozně. Možná to tak špatně nemysleli, ale od té doby je nosím, kamkoliv jdu. Jen doma mi leží na stole. Nicméně teďka budu nastupovat na novou školu, takže doufám, že se odhodlám a nevezmu si je. Tak si na mě zvyknou bez nich a já se vyhnu posměškům. Snad.
Jaké máte závislosti Vy?
30. 7. 2016
Me before you / Než jsem tě poznala
Zdravím.
Dnes se s Vámi podělím o mých dojmech z knihy a filmu Než jsem tě poznala. Viděla jsem nejdříve film, až potom jsem se vrhla na knihu, s čímž jsem měla ze začátku problém, jelikož jsem si to pořád spojovala s filmem a nedala do toho svou představivost.
NEŽ JSEM TĚ POZNALA
Anotace:
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivní Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise… Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.
Můj názor:
Tuto knihu jsem hltala od začátku do konce. Je překrásně napsaná, detailní, originální. Uronila jsem hodně slz a donutila mě přemýšlet nad svým životem. Upřímně? Dlouho jsem nečetla tak dobrou knížku! Dostává 5/5 hvězd.
Film/Kniha?
Vždycky jsem byla fanoušek knih. No a ani zde to není výjimka. Kniha je na rozdíl od filmu mnohem detailněji popsaná. Obsahuje více faktů, informací. Což je pochopitelné, vzhledem k tomu, že má přes 400 stránek. Takže pokud si myslíte, že zhlédnutí filmu postačí - nemělo by. Opravdu, tuhle knihu by si měla přečíst každá milovnice románů.
Četli jste/viděli jste tento skvost?
Jak se líbil Vám?
Co byste dělali, kdybyste byli na vozíku?
Kniha dostupná ZDE.
22. 7. 2016
Plan for fight
Zdravím.
Chtěla bych Vás seznámit s mým plánem "jak se připravit" na Spartana. Pokud jste tu noví a nevíte, oč jde, předchozí článek je ZDE.
Ukážu Vám, co mám v plánu, co už mám za sebou a jak vypadá moje postava.
Běh
I když běhání nemusím, nedělá mi problém. Mám za sebou pět let sportovního aerobiku, kde se neustále skáče do roznožek a podobných věcech.. Takže běhat je pro mě asi to nejmenší, s čím bych měla mít starosti. I tak se na něj ale připravuju.. Doma máme běžecký pás, takže na něm zhruba 2x až 3x týdně běhám s dvoukilovým závažím třicet minut. Btw. už skoro nemůžu chodit. :D
Angličáky
To už je jinej kalibr! Za každou nezdolanou překážku budu muset udělat třicet angličáků. No a jelikož nemám téměř žádnou sílu v pažích, mám z toho velké obavy. Trénovat jsem je začala před týdnem. Vymyslela jsem skvělou kombinaci - deset minut běh, deset angličáků.. A takhle to opakuju, dokud mám sílu. Zkuste to někdy se také! Je to opravdu intenzivní a účinné.
Otužování
Jelikož je dost možné, že se budeme muset brodit ledovou vodou, měla bych se začít otužovat. Já jsem vanový typ a vždycky si napouštím přehnaně horkou vodu.. Což není vůbec zdravé a musím to změnit. Mám v plánu každé ráno vlézt do sprchy a pustit na sebe vlažnou vodu a postupně ji měnit v ledovou.
Tyhle tři základní věci musím trénovat, aby druhého října 2016 bylo vítězné datum a ne den mojí smrti. :D
Zde Vám vkládám také fotku mojí postavy. Pozadí jsem trochu zamazala.
Co na to říkáte?
Zkusíte jít do toho se mnou?
18. 7. 2016
JOURNEY TO FIGHT
Zdravím.
Pokud jste si všimli, že mám v menu v "MY NOTES 2016" cíl, že se chci zúčastnit závodu Spartan Race, tak Vám oznamuji, že jsem oficiálně přihlášena! Budu závodit 2. října 2016, a tak mě napadlo, že bych mohla dokumentovat a popisovat Vám moji přípravu, pocity atd.. V této rubrice tedy půjde hlavně o cvičení.
Pokud někdo z Vás náhodou neví, co je Spartan Race, krátce to vysvětlím. Jedná se o běžecký závod v terénu s překážkami. Já jsem se přihlásila na závod jménem SPRINT, který je dlouhý cca 8 kilometrů a obsahuje 15 překážek. Na každou překážku je jeden pokus a pokud se Vám to nepodaří, musíte dělat třicet angličáků s výskokem a pánským klikem. Brodíte se tam v ledové vodě a skáčete v bahně. Celkem drsný, nemyslíte?
Mám z toho jisté obavy, jelikož nemám žádnou sílu v pažích. Fyzičku ano, osm kilometrů uběhnu.. Ale pokud jde o angličáky, nezvládnu jich udělat třicet bez přestávky. A proto jsem se rozhodla, že se opřu do tréninku, pokusím se Vám vše dokumentovat a "využiju" Vás jako motivaci.
Co si o tom myslíte Vy?
Přemýšleli jste nad přihláškou?
Bude Vás tato rubrika bavit?
Zanechte prosím komentář (oplácím).
14. 7. 2016
Sophie Jordanová: Nevítaní, Nespoutaní
Zdravím.
Moje první recenze bude na dvě knihy od stejné autorky. Jak už jste se mohli dočíst z názvu článku, jedná se o knihy Nevítaní a Nespoutaní.Pokračování knihy Nevítaní. Dle mého názoru mnohem lepší, než díl první. V tomto díle Davy pozná bolest. Bude muset bojovat na vlastní pěst a nikdo jí nepomůže.. Oddělí se od Seana a Gila a octne se v jiném prostředí, Velmi zajímavý děj a zpracování. Rozhodně doporučuji!
Nevítaní
Představte si, že existuje takzvaný vraždící gen. Gen, který způsobuje, že chcete vraždit. No a právě tento gen postihl (do té doby šťastnou) dívku jménem Davy. Když to zjistili, vyhodili jí ze školy, opustil ji přítel a všichni její přátelé se jí začali bát. Docela smutné, nemyslíte? Začala chodit do školy se žáky se stejným vraždícím genem, kde pozná kamaráda Gila a Seana, do kterého se zahledí.. Potom však ji a Seana pošlou do speciálního výcvikového tábora, kde zažijí peklo.. Jaké, a jak to dopadne, byste si už měli přečíst sami!První díl bych ohodnotila jako lepší průměr. Důvod? Půlka knížky byla skoro o ničem. Až tak v půlce to začalo být zajímavé a napínavé.
Nespoutaní
Pokračování knihy Nevítaní. Dle mého názoru mnohem lepší, než díl první. V tomto díle Davy pozná bolest. Bude muset bojovat na vlastní pěst a nikdo jí nepomůže.. Oddělí se od Seana a Gila a octne se v jiném prostředí, Velmi zajímavý děj a zpracování. Rozhodně doporučuji!
13. 7. 2016
Michaela
Vážení čtenáři,
dovolte mi, abych vám představila sebe a tento blog.
Jmenuji se Michaela, navštěvuji gymnázium a jsem introvert. Mezi moje největší závislosti patří knihy, Kofola, můj přítel a psaní.
Blog je anonymní a dokud to půjde, tak anonymní zůstane. Založila jsem i facebookovou stránku MichaEla, na kterou budu přidávat především fotky s krátkými příspěvky ze života, tak se tam mrkněte.
Nechci tento blog nijak specializovat. Chci tu psát o aktuálních tématech ve světě a o knihách. Naleznete zde v blízké době plno recenzí na knihy, které jsem si vypůjčila nebo koupila a budu se s vámi dělit o své zkušenosti a názory. Po vás bych chtěla, abyste mi dávali zpětnou vazbu v podobě komentáře s vaším vlastním názorem na dané téma.
Můj cíl je, aby se tento blog líbil jak vám, tak i mně. Své příspěvky budu tvořit jedině s úsměvem:). Přeji si, aby se většina z vás, kteří můj blog navštíví, chtěli pravidelně vracet a tím tu vytvořit příjemnou přátelskou atmosféru.
Doufám, že jsem vás alespoň trochu zaujala. Mějte hezký den.
dovolte mi, abych vám představila sebe a tento blog.
Jmenuji se Michaela, navštěvuji gymnázium a jsem introvert. Mezi moje největší závislosti patří knihy, Kofola, můj přítel a psaní.
Blog je anonymní a dokud to půjde, tak anonymní zůstane. Založila jsem i facebookovou stránku MichaEla, na kterou budu přidávat především fotky s krátkými příspěvky ze života, tak se tam mrkněte.
Nechci tento blog nijak specializovat. Chci tu psát o aktuálních tématech ve světě a o knihách. Naleznete zde v blízké době plno recenzí na knihy, které jsem si vypůjčila nebo koupila a budu se s vámi dělit o své zkušenosti a názory. Po vás bych chtěla, abyste mi dávali zpětnou vazbu v podobě komentáře s vaším vlastním názorem na dané téma.
Můj cíl je, aby se tento blog líbil jak vám, tak i mně. Své příspěvky budu tvořit jedině s úsměvem:). Přeji si, aby se většina z vás, kteří můj blog navštíví, chtěli pravidelně vracet a tím tu vytvořit příjemnou přátelskou atmosféru.
Doufám, že jsem vás alespoň trochu zaujala. Mějte hezký den.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)